|
| Pohled z přístupové turistické stezky |
|
| Z vrcholu kolého kopce se zříceninou lze vidět dáááleko do širého kraje. |
|
| Nejzachovalejší část hradu - hradní palác. |
|
| Kostel v obci Brníčko |
|
| Pomník padlým vojákům v obci Brníčko. |
|
| Pravděpodobný půdorys hradu. |
|
Obec Brníčko (PSČ 789 75) disponuje obecním úřadem (telefon a fax 583438022), otevřeným v pondělí a středu,
kostelem, pomníkem padlým, samoobsluhou, soukromým obchodem, základní školou, knihovnou a kulturním domem v dezolátním stavu.
Hrad, vystavěný na holém kopci nad obcí je přístupný po červené a modré značce. Rozlehlý hrad vystavěli bratři z Otaslavic a Dubicka někdy kolem roku 1330, první písemná zmínka z roku 1356 v predikátu Jimrama a Micháče z Brníčka. Jejichž předkem byl královský lovčí Beneda z Dubicka (1239-1269). Jeden z jeho potomků se počátkem 14. století přiženil na Otaslavice, o něž se však jeho děti později dělily s jiným rodem. Protože se rod poměrně početně rozrostl, na zbylých statcích na Šumpersku si jeho členové někdy po roce 1330 postavily druhý hrad. Hrad si brzy poté přivlastnil markrabě Jan Jindřich. Roku 1387 zastavil markrabě Jošt hradní zboží Bernartovi ze Slavoňova - hrad opět připadl do šlechtických rukou. Roku 1408 koupil hrad Jan ze Šumvaldu, asi Bernartův bratr. Už v roce 1434 se po něm psal Jan Tunkl. Z dostupných pramenů není jasné, zda jde o Jana ze Šumvaldu, či o nového majitele hradu. V 15. století drželi hrad Tunklové, přívrženci husitů a krále Jiřího z Poděbrad. V roce 1471, za Janova syna Jiřího byl hrad dobyt a pobořen vojsky uherského krále Matyáše Korvína, poté provizorně opraven. V roce 1510 zastavil Jindřich Tunkl hrad Mikuláši mladšímu Trčkovi z Lípy a roku 1513 prodává Mikuláš hrad jako pustý se zábřežským panstvím Ladislavovi z Boskovic - v Zábřehu stálo pevné sídlo, proto byl hrad v těchto letech opuštěn. Jádro hradu je oválné, obklopené dvěmi pásy příkopů a valů. Je obehnáno 2,1 metrů silnou plášťovou hradbou. Ta byla na jižní straně zesílena masivními hranolovými pilíři. Na východní straně byl k hradbě přistavěn trojprostorový dvoupatrový palác, který byl v další fázi prodloužen až k čelní hradbě. Na západní straně jsou zřetelné stopy další budovy nejasného určení. Jádro obklopoval ze tří stran parkán, z něhož byl v severní části proražen do plášťové hradby vstup. K parkánu vedl na západě most přes vnitřní příkop. Na jih od jádra je nevelké předhradí s příkopem v čele, před nímž je masivní dřevohlinitý bolwerk (velká zemní pozdně gotická bašta, obvykle viceboká. Jde o obezděnou plošinu umožňující umístění velkého počtu těžkých děl) se stopami zděných konstrukcí. Brníčko je typickým představitelm typu hradu s plášťovou zdí - bezvěžové jádro hradu (41 x 30 m) vymezovala vysoká a 2 m silná zalamovaná hradba, k níž byl přistavěn palác. Roku 1869 zde byl uspořádán první tábor lidu na severní Moravě. V okolí, zejména na místním rybníce, bývá vidět duch bývalého krutého majitele panství Jiřího Tunkla, v průvodu čertů, jak se projíždí na ohnivém pluhu. |