Dokud jsem Jimramovem neprojížděl, nikdy jsem o něm neslyšel - a potom už také ne. Nicméně jde o městečko docela legrační a zajímavé. Leží na soutoku Svratky a Fryšávky. Založil je zřejmě ve 13.stol. Jimram, syn kolonizátora Štěpána z Medlova. Jimram z Kamene pronikl při postupující kolonizaci až k soutoku Svratky a Vříštky (dnešní Fryšávka) a před r.1269 zde svévolně obsadil část území litomyšlského kláštera. Spor musel r.1269 řešit český král Přemysl Otakar II a vytyčil tehdy novou zemskou hranici.

Rozvoje se dočkalo ve 13. století za Jimrama z Pernštejna, za vlastnictví Pernštejnů byla městu udělena řada práv - trhové, várečné, osvobození od robot. Nejstarší písemná zmínka o Jimramově pocházíz r. 1361 od Artleba ze Starchowycz (Stařechovic), který nedaleko vystavěl hrad Skály (Štarkov) a v obci samé daroval faráři Budislavovi pole a louku, pod závazkem vydržování kaplana a sloužení mší. Na město byl Jimramov povýšen roku 1392.

Největší rozkvět prožíval Jimramov v letech 1700 -1800. Dnes je již hodně daleko za rozkvětem. Po třetí hodině nekoupíte v žádném ze dvou místních obchodů chleba, šest z pěti příjezdových cest je mizerných, benzinka je vtipně schovaná na nejméně používané výpadovce. Kolem páté už nepotkáte venku chodce (vhodné město pro stydlivé turisty) a všude je zavřeno. Hospodu jsem nenašel vůbec. Asi za to může památková rezervace, zahrnující střed města se spoustou zachovalých starých domů a domečků se zvláštně lomenými střechami. Nejzajímavější památkou je místní zámek.

Zámek založil Pavel Katharýn z Katharu, který koupil jimramovské panství v roce 1588. V roce 1593 dal postavit nejstarší část zámku, původně vlastně tvrze, - jižní a východní křídlo. Další výstavbu provedli Walldorfové, kteří přistavěli severní křídlo a krytou nadzemní chodbu, která spojuje zámek s nedalekým katolickým kostelem. Západní křídlo nakonec přistavěli Belcrediové, stejně tak upravili interiéry a fasádu. Po roce 1948 bylo v zámku střední odborné učiliště, což jej stavebně poškodilo. A taky zchátral vlivem počasí a žáků. K zámku přísluší též novogotická hrobka Belcrediů z roku 1869.

Posledními majiteli od roku 1778 byl italský rod Belcrediů. Ti zde žili až do roku 1948, kdy byl zámek zkonfiskován. V roce 1991 získal rod Belcrediů zámek v restituci zpět. Najdete jej kousek od informačního centra naproti parku Bludníku :-) což byl dříve zámecký park. My jej našli náhodou. Takhle poskakujeme po mírně dlážděném tankodromu a ejhle - nějaká docela pěkná brána. Tak tam kouknem, a už nás zve nějaký cementem a vápnem pokrytý chlápek na prohlídku, že je to jako zámek. Tak tam vlezem, a přikluše jiný chlápek a chce nás vyrazit. Tak byl chvíli zlej, pak se uklidnil (hovořili jsme s ním zdvořile, leč asertivně). Obdaroval nás vlastnoručně sepsanými dějinami zámku a představil se jako kastelán rodu Belcrediů. Pustil nás i do nepřístupné zámecké zahrady.

Zámek se právě rekonstruoval, dovnitř se nesmělo, a ani smět nebude, nejsme Belcrediové. Nádvoříčko bylo pěkné, zahrada docela taky. Zajímavá je hlavně zděná spojovací chodba, tvořící v zahradě pěkné podloubí, kde by se dalo prima schovat při dešti a piknikovat. Chodba vede do katolického kostela Narození Panny Marie. Když si vyšlápnete zpět na náměstí, tak můžete dojít dlouhou strmou úzkou krytou chodbou k evangelickému kostelu Sv. Jakuba (myslím). Oba kostely jsou spojeny jedním hřbitovem. Půlka je katolická, půlka evangelická a márnici mají férově uprostřed. Katolický kostel odděluje od hřbitova hluboký příkop překlenutý mostkem. Na dně příkopu vede místní komunikace. Evangelíci to mají jednodušší - bez příkopu. Na Evangelickém hřbitově je pochován prof.Ing.Emil Mašík (1861-1925), autor moderních vyhýbek :-)

Jimramov povil řadu významných rodáků. Dobře znám jen jednoho - evangelického faráře pana Jana Karafiáta, jeho Broučky a jeho bezpříkopový kostel. Druhým je jezuita, matematik, hvězdář a hudebník Jan Slavíček. A dále spisovatelé Alois a Vilém Mrštíkovi, Matěj Josef Sychra, katolický kněz, jazykovědec, obrozenecký spisovatel, malíři Bohuslav Kozák, Čeněk Dobiáš, Josef Dobiáš, sochař František Žemlička ....

Zřejmě díky celkové zaostalosti a zchátralosti :-) si Jimramov vybírají k natáčení filmaři. Z poslední doby se točili v Jimramově Četnické humoresky, a pohádková komedie "Kájova zabíječka" o Laře Croft, která vyskočí z compu na hrách závislého usmrkánka. Nejspíš to bude pěkná ptákovina.

Snad se zdá, že se mi Jimramov nelíbí, ovšem opak je pravdou. Pokud chcete strávit poklidný den, zamiřte do Jimramova. Téměř žádný provoz, žádní sprejeři či anarchisti. Klídek, pohoda, tabáček. Romantický mostek přes Svratku, keramická dílna, idilická příroda vůkol, minikavárnička a levná zmrzka. Údolí Fryšávky bylo zařazeno do Zlaté knihy celosvětově chráněných území (IUCN). Vzhůru do Jimramova !!