Obec leží v turisticky překrásném údolí řeky Svratky a téměř leží na zátopové hladině Vírské přehrady. Na první, ani na druhý pohled není na obci nic zvláštního. Její název patrně vznikl od osobního jména Dalica (či Daleca).

V r.1349 patřil Dalečín Kláře, manželce Znaty z Tasova. Od roku 1358 patřila ves Pernštejnům (koupil jej Jimram z Pernštejna) a v kupní smlouvě je už jmenován zdejší hrad. Pernštejnové vlastnili Dalečín do r.1588, kdy jej koupil Pavel Katarin z Kataru. Východně od hradní ruiny, na jejím někdejším předhradí, nechal Pavel Katharin postavit jednoduchou renesanční tvrz. Ta se poprvé výslovně uvádí roku 1603 u příležitosti prodeje Dalečína a několika okolních vesnic Petrem a Janem Katharinem Vilémovi Dubskému z Třebomyslic. Ten ztratil Dalečín po bitvě na Bílé hoře jako konfiskát a v r.1633 ho připojila hraběnka Šliková ze Salmu k panství kunštátskému, kde už zůstal natrvalo.

Šlikové tvrz přeměnili v sídlo hospodářského úředníka. Posledním majitelem byl svobodný pán Honrichs. V roce 1850 přestavěli Heinrichsové tvrz do podoby alpské horské chaty, kterou pak užívali jako lovecký zámeček. Dnes náleží dalečínský zámek obci. Z původní tvrze se dochoval jen suterén. Zřícenina zůstala zřícená od 16. století dodnes a na rozdíl od zámečku se jí můžeme nerušeně obdivovat v klidu okolního přírodního parku.

Hrad, německy označován jako Tolenstein, byl společně s hradem Skály rozbořen jako sídlo lupičů., poté byl Pernštejny částečně obnoven, ale po husitských válkách se stal doupětem loupežníků a proto byl r.1519 dobyt a vyvrácen zemským hejtmanem Archlebem Vranovským z Boskovic. Od té doby je uváděn jako pustý. Zřícenině na ostrohu Svratky se říká Hradisko a vnější zeď kruhového hradního paláce působí velkolepým dojmem dosud. Dvě řady malých střílnových okének směřují na strmý břeh řeky, která hrad obtéká ze tří stran. Hrad patřil do obranného řetězce tvořeného hrady Štarkov, Dalečín, Pyšolec, Aueršperk, Zubštejn a Pernštejn. Byl strategicky velmi významným prvkem, chráněným ze tří stran meandry řeky. Stavebně náleží k tzv. Lucemburské gotice. Byl zřejmě tvořen válcovou stavbou s vnějším průměrem 30 m a z jihozápadu přilehlou hranolovitou věží. Měl tři patra.

Pro zajímavost : Původně gotický kostel sv. Jakuba na kopečku nad obcí je připomínaný poprvé r.1358, v r.1742-1746 barokně přestavěn. Dnes k němu vede 102 schodů. Největší zvon na věži, zvaný Jakub, odlil r.1561 zvonař Adam z Velkého Meziříčí. Ještě starší zvon má už nápis nečitelný, nejmladší zvon-umíráček je z 18.stol. Kolem kostela je hřbitov s řadou zachovalých železných křížů. Ve znaku má Dalečín tvrz s hvězdou. Ve středověku pracovaly nad Dalečínem železné hamry, už koncem 16.stol. byla na stejném místě papírna, později pila a od r.1866 přádelna. Most přes Svratku býval dříve dřevěný a krytý.

Nejvýznamnějším rodákem je Josef Koněrza (1858-1948), pedagogický spisovatel a překladatel. Přeložil přes 60 románů a povídek ze slovanských jazyků. Psal poučné knihy : Zahrada-náhrada (1890), Opilství-zkáza mládeže (1888), Pryč s kořalkou (1885), Dalečín, místopisný obrázek (1880), povídky Kartářčina Lidka (1878) atd.