Honda CG 125 - MOJE DRUHÁ MOTORKA
Tuhle motku jsem zakoupil novou a odjel na ní dva roky, většinou na cestě do práce. Něco ke 3000 kiláků. Byla jednoduchá, bezporuchová, lehounká, s dostatečným výkonem na poskakování do práce a zpět v jednom.
A byla pěkná. Z tří možných barevných provedení (černá, červená, modrá) byla červená určitě nejlepší volba, na 125-ku jednoválec měla i pěkný zvuk a nejedna hlava se otočila :-) Vzduchem chlazený motor osvědčené konstrukce vyrobený v Brazílii nevytvářel téměř žádné vibrace (díky dobře navrženému vyvažovacímu hřídeli) a jízda byla velmi příjemná a snadná.
I kyž pár mínusů by se našlo. Není určená k montáži kufru (i když jistě jde vyrobit homemade podivnost uchycená na madla spolujezdce). Špatně startuje při nižších teplotách a docela dlouho má tendence chcípat. Je hodně nízká - což může být pro malé postavy výhoda, v hustším provozu je to zase kapánek mínus. Nejdou dokoupit padáky. A přes zimu mi vždycky zkorodoval hliníkový válec, hlavně nevětrané prostory mezi žebry. Netuším proč.
Ve vztahu k někdy obtížnému startování mi chyběl nožní startér. Docela často jsem se za chladných rán obával vymlácení baterky. Kbyby mělo cgčko nožku, byl bych v klidu. Toť z nevýhod asi vše.
Zbavil jsem se jí s těžkým srdcem, ale chtěl jsem něco na delší štreky, silnějšího a více kapotovaného a endurovitějšího.

Zplodil Simba CW.