Výprava byla neveliká, z vlčácké části se nás zůčastnilo jen 6 - Simba, Plaváček, Chip, Tom, Tobi, Puštík. Všichni jsme samozřejmě šli v pátek odpoledne pěšky z Velíkové, přes Leontýnku, Vlčkovou, Ovčí sedlo a kolem hájovny. Je docela zajímavé, že podle nikdy nevyslovené oddílové tradice (právě teď čtete premiérová slova) máme na každé cestě ze Zlína na některou s chat svoji Leontýnku. Na Ďáblově chatě shlíží Leontýnka na Provodovské paseky, cestou na Dino hlídá křižovatku, tahle Držkovská je někde v místech kde pan Vlček uslyšel výt útočící vlčí smečku. A na Elišce bývala u přehrady.

Cestou jsme hráli pár her s tematikou "Delta Force", zejména přepadávacích a skrývacích. Nejlépe jsme se skryli Chipovi a pak jsme jej nemohli najít, neboť valil stále vpřed - myslel si že nás má stále ještě před sebou :-)

Na chatě jsme večer zahráli pár klasických oddílových her a poslední měsíce velmi oblíbený Bang! a po večeři šli docela brzy na kutě. Samozřejmě nechyběla pohádka na dobrou noc, tentokrát mírně převyprávěná klasika - Princ Bajaja od Boženky Němcové.

V sobotu ráno jsme se po snídani a ranní hygieně (někteří) vrhli kolektivně na uhlí. Vždy polovina nakládala (Plaváček, Tobi, Simba) a druhá polovina vozila a skládala (Tom, Chip, Puštík). Vždy po pěti kolečkách nastala střídačka. Když jsme takhle odtahali svých 13 metráků a nemohli se moc hýbat, naklusali jsme do chaty na další várku interních her.

Po obědě jsme blbli venku a trénovali pořadové cviky, jak se na jednotky týlového průzkumu sluší. Jak se smrklo, hupsli jsme do chaty, hráli DRD, Beng!, prováděli teoretickou přípravu průzkumníka a prakticky zkoušeli některé judistické držení a nácvik pádů.

Po večeři jsme pokračovali s DRDem, teorií, kolektívními hrami se skauty a končili pohádkou kolem desáté hodiny.

V neděli ráno vlčátka překvapivě dlouho spala, a poté místo se namísto rozcvičky pokoušela navzájem pozabíjet v naší malé ložnici. Tak jsme je vyhnali s Vlkym (který taky rád spí, stejně jako já) do vedlejší ložnice ke skautům, kde se konflikt vyostřil a trval až do snídaně.

Před obědem jsme ještě zopakovali vše judistické, co jsme se v sobotu naučili a po lehkém individuálně pojatém obídku pomaličku zakončovali pobyt.

Za výborný pracovní výkon nejen při skládání uhlí, výborné zvládnutí nácviku pořadové a bojových dovedností a perfektní přesun z Velíkové do srubu byli všichni členové jednotky pochváleni a povýšeni.

Následoval nezáživný úklid. Spousta skautů emigrovala zákeřně již půl jedným autobusem, aby se tak pod nejrůznějšími vtipnými záminkami vyhnula umývání nádobí. My co se vody nebojíme jsme uklidili chatu (i když nám to samozřejmě nikdy skautky nevěří), umyli riad, natahali zásoby dřeva a uhlí na topení a šli na půl čtvrtý bus. Nazdar!

Zplodil Simba CW.