BAŘINKA 2005 - "Cestou k vrcholům"
Šlapeme do "Země květin". Nádherného místa, objeveného před patnácti lety na prvních smečkových výpravách. Za těch 15 let se sice spousta věcí změnila k horšímu, přibylo rozježděných blátivých cest z hlubokými kolejemi, vyschlo pár studánek, vyrostlo míň suchohřibů, česnáčku a kyčelnice, zato přibylo vlčat.
Tak to jsme my všeci. Káťa, Luki, Simba, Sally, Vrabčák, Vlky, CIpísek, Bobřík, Méďa, Bobek a Tyčka. A jsme veselí, neboť jsme ušli nemnoho,leč snědli a vypili mnoho.
Tož to su já, Simba, z brýlkama, které jsem našel pohozené na opuštěné lesní cestě. Chybí jim sice jedna nožička, ale sedí i tak dobře, zpevněné čepicí. Jen je v ní na sluníčku kapánek horko, a když nesvítí a je zima, zasejc nic nevidím :-)
Dolní ves Fryštácká. Je po poledni, v nohách máme 8 km a v lahvích prázdno.
Luki na cvičné stěně v Domečku Ignáce Stuchlého. Docela mu to šlo - utajený talent.
Bobřík zničený. Hodinka na stěně je pro nezkušeného lezce velmi vyčerpávající.
Škoda že průlezky byly jen do 10-ti let. Mladší blbli, klouzali, padali, lezli - a starší jen tiše záviděli a žužlali Magnum.
Cipísek, Káťa a Bobřík. Netuším, proč jsem je fotil a co to má znamenat. Třeba si někdo vzpomene a napíše mi majlíka.
Vlky statečně odšlapal 8 kiláčků tam, mohutně zalozil, odšlapal 8 kiláčků zpět, a kousek před cílem upadl během zcela šílené Cipískovi běhací míčové hry do komatu - údajně šlo o zdravý a hluboký spánek.

.
Taková normální nicneříkající fotočka :-))
Sally - an na konári sedí, zadumán do nebe hledí. Prý jde o sošné ztvárnění Tycha de Brahe. Asi nám vyrostl nový Opočenský, či Michallangelo.
Luki na kládách. Tahle fotka se mi opravdu líbí. Pěkná předozadní perspektiva, cílový objekt dostatečně jasný v popředí, v obličeji se míhají duševní pochody, zlatý řez rovněž dodržen - jen ty useklé nožičky kapánek haprují :-(
Káťa s Cipískem učí vlčátka kterak se správně do úvazku navléci a na lano přivázati, aniž by došli k úhoně při pádu nezachyceném. Nebo při pádu zachyceném, což může být pro nás muže mnohem horší varianta :-)
Sally na stěně jištěm Vrabcem. Vypadá na tom převísku dost dobře. Ale nevylez. Já ho vylez několikrát, demonstračně, a pak mi ručičky vypověděli službu a už jsem nevylez nic. Jojo, to je to stáří ...
Taková kapánek chaotická fotočka z přípravy na lezení.
I bylo jaro, a všechno, všecičko kvetlo. Také lýkovec jedovatý kvetl všude kolem Fryštácké přehrady, a vlčátka se podivovala, japato může kvésti jedovatá kytice v těsné blízkosti nádrže na pitnou vodu. Musel jsem jim tedy vysvětlit, že z Fryštáku se již pitná voda nečerpá, takže lýkovce, jalovce ani tisy nevadí :-))
Záběr z oblíbené hry, zvané trolejbus. Podstatou je co nejrychlaji poslepu proběhnout trasu, vytyčenou nataženým lanem. Vítěz takto prokáže notnou dávku obratnosti, orientace, sebedůvěry, rychlosti a paměti. .. samozřejmě jsem vyhrál :-)) Vrabec byl druhý a pak dlouho dlouho nic. Opravdu nevím, jak to, že jsme my dva tak dobří ... ale i ostatní se snažili a ani se moc nebáli, přestože trasa byla těžká a nohy znavené.
Tak tohle je pohled z jedné strany strže, strmé "jak prase" na druhou. Vlčátka by rádi jezdili dolů na čas, ale představa klacku zapíchlého v zadnici není příliš perspektivní. Tak si sjeli jen jednou a šupky dupky domů !!