Situace ve vesnici
Nacházíš se ve vesnici Valachův ohon. Vesnička je to
celkem pěkná, hospoda, květiny za okny, malebné chaloupky všude kolem.
A ten klid, ticho, teplo, tišení bolesti, tekutiny, transport.
Mimo to vidíš kolem sebe pár občanů, odpadků a koz, a taky pár cest, snad dvě, snad tři. No nic,
spočítáš to příště, teď se nějak nemůžeš soustředit. Co uděláš, ó hrdino?
- Půjdeš cestou vpravo,
což se zdá docela rozumné. Píše se vpravo, jí se pravou, seno se drží v pravé (nebo sláma ???)
- Půjdeš cestou vlevo,
což se zdá rozumné. Levou se drží vidlička, vykračuje se levou nohou, na levé ucho slyšíš, na levé oko vidíš (i když na pravé taky, to zas jo !).
- Půjdeš do hospody,
kam bys taky jinam šel, že ? Otevírací doba od desíti k pěti. Pro staré štamgasty tam mají čerstvé informace a rohlíky. A většinou taky staré rohlíky pro nové štamgasty.
- Zeptáš se občana.
Moc dobrý nápad. Občan je tu skoro každý, pokud to zrovna blbou shodou okolností není občanka. V případě pochybnosti požaduj od občana občanku.
- Zeptáš se kozy.
Tedy nechci radit, ale koza ví vždycky všechno první. Asi od capa. A kdo ví, co všechno má napsané na obojku. Pokud má obojek a má tam něco napsané, bude nejlepší si to přečíst. Jestlipak umíš číst, co ??
- Sebereš odpadek.
Člověk a zejména pak táborník se chová k lidem i okolí slušně a pozorně, jelikož plní bobříka ušlechtilosti a dobrých činů - a nikdy neví, za kterým keříkem je schovaný vedoucí.