Rozhlížíš se kolem.
Napravo louka svažující se pozvolna do úzkého údolí s ostrůvkem rákosiny a ostřice. Mezi žlutozelenými
polštářky smutně probublává uzoučký potůček, tísněný rozbahněnými loučkami. Napravo v trnkovém houští,
zdánlivě neprostupném, se otvírá uzounká cestička, či spíše jen tunýlek, signalizovaný několika zlomenými
větvičkami, osypanými svěžími bílími kvítky.
Romantika na druhou, něco takového by nevymyslel ani Dysney. Přidej si náladu N+3
a rozmysli se co dál.