Procházíš se.
Čtyři kroky od zastávky ke kanálu, osm kroků od kanálu k trsu plevele, a tři kroky zpět k zastávce.
Václavák to není, ale pořád lepší než stát na místě. Koukáš kolem sebe. Nad sebe.
Najednou o něco zakopneš. A hele. Sekera. To člověka potěší N+2.
- Sebereš sekeru (připiš si ji do seznamu svých věcí) a přemýšlíš co s ní.
Třeba by ti dali v hospodě na sekeru oběd. Ale raději to nebudeš zkoušet.
- Jdeš sekeru vrátit do hospody
a po cestě vykřikuješ veselé průpovídky, jako například "Kdopak tady nechal tu sekerenku?",
"kdo se nám to zadarmínko ožrál?", "á, súsede, není to vaša rezavá krasavica?". Občané se
ohlíží a jejich sympatie mizí jak rampouch na komíně.