Jdeš kolem lesa nahoru na kopec.
Les se po chvíli ztrácí a ty se půl kilometru prodíráš hustou vyschlou trávou sahající ti po pás.
Ostré lístky nepříjemně škrábou a různé plevele a jiné odporné rostlinstvo se ti lepí na ponožky a kraťasy,
jakož i na jiné součásti oděvní a znepříjemňuje chůzi. Rovněž mračna hmyzu různorodého všude kolem na
náladě nepřidávají.
Po čtvrt hodině konečně, napůl uvařený, vylézáš u kravína a za chvíli stojíš na asfaltě. Kudy teď?